
Národní park je rozsáhlé území cenné z přírodní ch hledisek; jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, s převahou přirozený ch nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů, s mimořádným vědecký m a výchovným významem. Jeho využívání směřuje k zachování či ke zlepš ení přírodních poměrů a je v souladu s jeho vědeckým a výchovným posláním. Veškeré činnosti prováděné v NP jsou odstupňovány podle jednotlivých zón. Pobyt osob se řídí návštěvním řádem. – Na území ČR jsou čtyři ná rodní parky (Šumava, Krkonoše, Podyjí, České Švýcarsko). NP se vyhlašují zá konem.
Název |
Charakteristika |
Rok vyhlášení |
Výměra |
Krkonošský NP |
nejvyšší horstvo ČR, glaciální jevy (kary, morény apod.), významné horské geobiocenózy s řadou endemitů; silné poškození exhalacemi |
1963 (1991) |
36 200 ha |
NP Podyjí |
kaňonovité údolí Dyje s významnými teplomilnými geobiocenózami; významná archeologická naleziště |
1991 |
6 300 ha |
NP Šumava |
z původní CHKO Šumava (1963) prohlášena za NP nejcennější část; staré pohoří s glaciálními jezery, souvisle zalesněné; rozlehlá rašeliniště zv. luhy a slatě; reintrodukován rys ostrovid |
1991 |
68 500 ha |
NP České Švýcarsko |
pískovcová pahorkatina na pravém břehu Labe na Děčínsku; skalní útvary a rozsáhlé původní lesní ekosystémy |
1999 |
7 900 ha |